Protonové centrum & Mělník

Protonové centrum & Mělník

Jel jsem na onkologii. Vlastně jsem ani pořádně nevěděl proč. Čekal jsem, že se dozvím více o chemoterapii, ale doktor řekl: „Zkuste zažádat o protonové centrum, pokud to nevyjde, tak provedeme kompletní léčbu u nás“. Doktor byl milý a vše nám vysvětlil. Tak se jelo na krajské sídlo zdravotní pojišťovny. Věděl jsem, že něco takového jako protonová léčba existuje. Ze zpráv jsem věděl, jak je drahá. Ale tím má informovanost začala i skončila.
Ze všech stran jsem slyšel, že jsem mladý a určitě mi to schválí. Kupodivu to šlo na české poměry rychle a ANO, bylo mi to schváleno. Očekával jsem, že tam budu potkávat dost mladých, ale opak byl pravdou. Drtivá většina byla starších. V protonovém centru nám bylo řečeno, že je třeba dojíždět každý den. Naštěstí máme dobré přátele.  Do Prahy to nemáme zrovna blízko.
Léto 2016 jsem strávil na českých dálnicích a v Mělníce. V Praze je sice blaze, ale Mělník byl na bydlení lepší. Hlavně protonové záření je v pohodě, dobře jsem snášel i zdejší chemoterapii. Proto jsem se nebál té další, no ale o tom až jindy. Vlivem protonového záření jsem přišel jen o vlasy. U kluka to není problém, chvilku jsem byl plešatý. Už jsou dávno zpět.
Celkový přístup všech zaměstnanců byl skvělý. A jak to probíhá? Nic složitého a bolestivého. Ležíte, máte takovou masku (kvůli pohybu), samotné ozařování trvá přibližně 30 minut. Záleží, co je Vám ozařováno. Dost lidí říkalo, že lidé po ozařování svítí. Nesvítil jsem já, ani jsem žádného pacienta neviděl svítit. Silný moment bylo vidět malé děti, které i díky příjemnému personálu a prostředí vypadaly spojeně.
Někdy se dost čekalo, ale nebylo to otravné. Člověk mohl třeba sledovat velké akvárium. Myslel jsem, že nás tam moc nebude, ale bylo. Jednou zaměstnanec připálil rýži, spustil požární poplach a přivolal hasiče. Úsměvná situace, požární poplach zde funguje. Určitě to byla zajímavá zkušenost, výsledky ozařování docením dle mého časem. Je mi jasné, že se na spoustu lidí nedostalo a nedostane, ale já měl to štěstí. Další příběh zase někdy příště…

Napiště komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *